NOVINKA
Vieux Farka Touré Sólo (Mali)
Vieux Farka Touré - kytary
Koncert je součástí koncertní série
Hendrix ze Sahary“ Vieux Farka Touré zahřeje pražské publikum sólovým recitálem
Virtuózní malijský kytarista, zpěvák a písničkář obsáhl dědictví saharského blues i vkusné inspirace rockem, reggae či soulem. Svoji citlivou, sugestivní písňovou tvorbu nabídne 4. prosince v pražském Atriu na Žižkově.
Není snadné být synem legendy, a Vieux tuto životní roli ustál. Ostatně i častý okřídlený příměr „Hendrix ze Sahary“ neznamená, že by malijský kytarista někoho připomínal, natož kopíroval. Vypovídá jen o ohromné virtuozitě a hlubokém hráčském prožitku. Jinak Vieux Farka Touré zůstává naprostým originálem, ač hluboce zakořeněným v hudebních tradicích západoafrického Sahelu.
Vieux Farka Touré (*1981, městečko Niafunké na březích malijského toku Nigeru) přišel na svět v rodině ikony pouštního blues Aliho Farky Tourého, jedné z vůbec nejvlivnějších osobností africké hudby. Zdaleka to však neznamená, že by měl cestu k muzikantské kariéře vystlanou růžovými plátky. Naopak, podle přání otce a rodu měl následovat rodinnou a kmenovou tradici a stát se profesionálním vojákem. Teprve když se za náctiletého chlapce přimluvil rodinný přítel a virtuózní hráč na koru Toumani Diabaté, udělil otec talentovanému synkovi souhlas k zápisu na Institut National des Arts v Bamaku. Tam Vieux studoval perkusivní nástroje, ale tajně cvičil i na kytaru.
Ačkoliv přispěl k dalšímu porušení rodinné tradice, slavný otec Ali Farka Touré svého rozhodnutí nelitoval. Když na smrtelné posteli slyšel hrubé mixy připravované první Vieuxovy sólové desky (vyšla jen pod jménem umělce v roce 2007), na které ostatně sám v několika písních hostoval, vyjádřil nad talentem syna nesmírnou hrdost a podle slov příbuzných zemřel smířený a šťastný.
Vieuxova muzikantská kariéra poté pokračovala strmě nahoru. Svoje úspěchy přitom Vieux od počátku využíval ve prospěch celé komunity. Část zisku hned z prvního alba věnoval na prevenci malárie, když nakoupil přes tři tisícovky sítí proti moskytům pro děti a těhotné ženy z chudých rodin v celé oblasti Timbuktu.
Zatímco první album Vieux věnoval odkazu otce a tradičnímu „pouštnímu blues“, na druhém titulu Fondo (2009) už představil vlastní sound. Nezapřel hudbu rodného regionu, ale citlivě k ní přidal prvky rocku a latiny. Album slavilo ohromný úspěch, vyšplhalo například na 5. příčku amerického žebříčku Billboard’s World Albums a v magazínu Village Voice ho zařadili mezi stovku nejdůležitějších titulů roku, a to bez ohledu na žánry.
Další mezník v popularitě představovalo Vieuxovo vystoupení během zahajovacího ceremoniálu světového poháru FIFA 2010 v Jihoafrické republice, po boku takových hvězd jako Alicia Keys či Shakira. Šaramantní, usměvavý, pozitivní a mimochodem, osmi jazyky hovořící hudebník tehdy okouzlil celosvětové publikum.
Na třetím albu The Secret (2011), natočeném v produkci respektovaného funk/jazzového kytaristy Erica Krasna z tria Soulive, vyjádřili africkému kolegovi podporu a s chutí si zahráli kytaroví „hrdinové“ John Scofield a Derek Trucks a písničkář Dave Matthews. Na album navázala další vlna charity, tentokrát dlouhodobá, s cílem pomoci školní výuce v Mali a sirotčincům v Bamaku. Vieux navíc začal financovat hudební nástroje pro mladé muzikanty. Také následující album Mon Pays (Moje země) neslo hlubší poselství, mimo jiné přispívající ke smíření mezi Tuaregy a muslimskou populací Mali.
Zatím poslední sólové album Samba (2017) točil Vieux živě ve studiu před malým publikem ve Wooodstocku ve státě New York a styl nahrávání atmosféře jenom prospěl, snímek patří k Vieuxovým nejlepším. Pod názvem desky ovšem nehledejme brazilské inspirace, i když latinskoamerická hudba zůstává ve Vieuxově hudbě přítomna. V jazyce národa Songhai je „samba“ výrazem pro druhorozeného syna a malého Vieuxe takhle často doma oslovovali.
Vedle vlastních titulů se kosmopolita Vieux s chutí věnuje také spolupracím. Dvě společná alba natočil například s izraelským hitmakerem Idanem Raichelem. Ostatně vydařené vystoupení The Touré-Raichel Collective jsme zažili v roce 2015 i v Praze. Kdo se tehdy nechal okouzlit, nevynechá jistě ani sólový recitál. Vieux Farka Touré totiž hraje svoje písně stejně zajímavě s kapelou i v roli osamělého písničkáře.
Mimochodem, podobnou mimořádnou příležitost vidět a slyšet afrického umělce v sólovém recitálu budeme mít 2. února 2022. Na toto datum je naplánován koncert původem beninského jazzového kytaristy Lionela Louekeho. Ale nepředbíhejme.
https://www.youtube.com/watch?v=Pwcyz6rpyxU
https://www.youtube.com/watch?v=WAQXA-8y2Y8
https://www.youtube.com/watch?v=MDDBIrQZURU
vstupenky zde
